V pátek 22. března, proběhl již dvacátý ročník Světového dne vody. Při této příležitosti, uspořádal UNICEF v Praze čtvrtý ročník charitativní akce, s názvem Fronta na záchod. Smyslem akce bylo upozornit na nedostatek pitné vody a hygienického zázemí ve světě, a na důsledky, které z těchto faktů plynou.

Jedním z důsledků závadné vody a nedostatečný hygieny, jsou průjmové onemocnění, kvůli kterému zemře každý den 2 000 malých dětí. Možnost používat toaletu nemá téměř 2,5 miliardy lidí na světě. 783 milionů lidí nemá přístup ke zdrojům pitné vody.

V nejvyspělejších zemích světa (jako je USA), největší množství vody spotřebují na průmyslovou výrobu, pak následuje pitná voda, na třetím místě je voda potřebná v zemědělství. V rozvojových zemích je tomu přesně naopak. Jako příklad dobře poslouží lidnatá Indie, kde se 95 % veškerých zdrojů vody spotřebuje na závlahy a výrobu potravin. Průměrně se v rozvojových zemích spotřebuje 75 % vody v zemědělství, 20 % v průmyslu a pouze 5 % spotřebují domácnosti.

Jedním z rozvojových cílů tisíciletí OSN je zajistit udržitelný stav životního prostředí, který v sobě zahrnuje, mimo jiné, snížit na polovinu počet lidí bez dlouhodobě udržitelného přístupu k nezávadné pitné vodě a základní hygieně (a to do roku 2015).

Rozvojová a humanitární pomoc České republiky

Česká republika v roce 2012 poskytla humanitární pomoc, v souvislosti s nedostatkem vody, několika zemím, celkem za téměř 11 000 000 Kč. Jednalo se například o státy Guinea, Etiopie a Afghánistán (sucho), a Nigérie, Pákistán (záplavy).

Nejhorší situace je v oblasti subsaharské Afriky, konkrétně v Etiopii. V roce 1990 mělo přístup k pitné vodě pouhých 17 % obyvatel. V roce 2010 to, podle etiopské vlády, bylo již více než 68 %. Daleko snazší přístup k pitné vodě mají lidé ve městech (91 %), než lidé z venkova (65 %). Světová zdravotnická organizace (WHO) a Dětský fond OSN předkládají však jiné údaje, než politická elita země. Podle nich prý mělo v roce 2008 přístup k pitné vodě pouze 38 % Etiopanů. I z tohoto důvodu, se Etiopie stala, pro Českou republiku, tzv. programovou zemí, pro léta 2014 až 2017.

Česká republika se zasloužila i o jeden technický vynález, který může být v rozvojových zemích velmi užitečný. Český molekulární biochemik Petr Carvan již od 80. let pracoval na zařízení, které dokáže přeměnit jakoukoli znečištěnou tekutinu na tzv. strukturovanou vodu, a to bez chemických látek. Tato technologie by mohla najít uplatnění v oblastech, kde není pitná voda ani kvalitní půda pro zemědělství. Vzniklá tekutina si vysloužila název supervoda. O zařízení projevili zájem např. z východní Asie a Středního východu. Jednání probíhají v Nigérii, v Malajsii, Thajsku a v asijských zemích.

Pomoc související s vodními zdroji

Pomoci, se zajišťováním nezávadné vody a dostatečné hygieny, se dočkaly i jiné země. Např. v Angole pomáhá organizace Člověk v tísni se stavbou studen, opravami stávajících vodních zdrojů, a především se snaží zapojit místní komunitu do jejich správy.

Organizace Člověk v tísni poskytovala pomoc i po živelních pohromách. V Kambodži bylo nutné obnovit zdroje pitné vody po povodních v roce 2011. Opraveno bylo na 35 veřejných studen, které byly silně poškozeny velkou vodou.

Kvalita zdrojů pitné vody a její uchovávání, aniž by došlo k jejímu znehodnocení, je důležité především ve státech, jako je Afghánistán. Situaci stěžují jak velké sucho, tak i období, kdy je jediným zdrojem pitné vody, voda dešťová. V těchto oblastech je nutné vzdělávat místní obyvatelstvo, které znečištěnou vodu dále používá, ve zpracovávání vody a potravin, základní hygieně a sanitaci.

Válka o vodu

Severní část Keni se dá označit za vyprahlou oblast. Běžná teplota se pohybuje okolo 45 stupňů, intenzita srážek je velmi nízká. V roce 2004 nedorazily dlouho očekávané deště, a neobjevily se ani na jaře roku 2005. 12. července 2005 do městečka Turbi vtrhly stovky ozbrojených příslušníků kmene Borana, kteří zabily více než 100 obyvatel města. Dalších 9000 bylo nuceno prchnout pouští, až do 140 km vzdáleného města Marsabit. Konflikt je dnes ve světě známý jako „Masakr v Turbi“.

Boranové i obyvatelé města Turbi (Gabrové) vedle sebe v poklidu žijí několik století. Mají stejné zvyky, podobný jazyk apod. Odlišují se pouze zvířaty, která chovají. Gabrové se zabývají chovem velbloudů, zatímco Borani chovají africký skot, zvaný zebu. Kvůli dlouhotrvajícímu suchu však začal Boranům skot hromadně vymírat. Sucho, a především jeho následky, začalo ohrožovat i je samotné.

Převážně suché klima je problémem i ve státě Uzbekistán. Díky nevhodným podmínkám pro intenzivní zemědělství, se zde v průběhu 20. století masivně rozšířilo pěstování bavlny. A to díky rozsáhlému zavlažování pouští a polopouští. Tyto závlahy ale způsobily znehodnocení půdy a vysychání řek. Pěstování bavlny v Uzbekistánu je spojováno i s dalším negativním faktorem, a tím je dětská práce. V třicetimilionové zemi, která populačně stále roste, představuje sklizeň bavlny kolektivní povinnost. V období sklizně děti zameškají několik měsíců školní docházky, na plantážích pracují i jejich učitelé. Děti často trpí podvýživou, jsou vyčerpané, nemocné, nocují v provizorních ubytovnách, dokonce pijí vodu určenou na zavlažování. Dětská práce je podle Jana Kellera a jeho díla Tři sociální světy, jedním z důsledků chudoby. V přelidněné zemi, kde rodina nemá dostatek prostředků, aby zvládla finančně zabezpečit všechny své členy, musí pracovat i děti mladšího školního věku.

Seznam literatury

Knižní zdroje

1. KELLER, J. Tři sociální světy. Praha: Slon, 2010. ISBN: 978-80-7419-044-5.

Elektronické zdroje

2. Afghánistán. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/afghanistan/programy>.

3. Angola. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/angola/programy>.

4. Fronta na záchod při příležitosti Světového dne vody 2013. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.unicef.cz/aktualne/53018-fronta-na-zachod-pri-prilezitosti-svetoveho-dne-vody-2013>.

5. HRONOVÁ, T. Vody bude ubývat. Cena vody. Vše o globálním problému nedostatku pitné vody. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_369.pdf>.

6. HRONOVÁ, T. Zázračná voda „z Česka“ léčí, čistí i zvětšuje plody ovoce. Rozvojovka. [online]. R. 2013, č. 1. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/download/docs/133_rozvojovka-1-2013.pdf>.

7. Humanitární pomoc v ČR v roce 2012. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.mzv.cz/public/d4/51/a7/968315_896321_tabulkaHP2012.doc>.

8. Kambodža. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.clovekvtisni.cz/cs/humanitarni-a-rozvojova-pomoc/zeme/kambodza/programy>.

9. NOVOTNÝ, G. Uzbekistán: dětská práce kolem vysychajících řek. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/clanky/1295-uzbekistan-detska-prace-kolem-vysychajicich-rek.htm>.

10. SUPOVÁ, T. Visegrádská čtyřka pomáhá v Etiopii. Nekoordinovaně. Rozvojovka. [online]. R. 2013, č. 1. [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/download/docs/133_rozvojovka-1-2013.pdf>.

11. SVATOŠ, J. Když voda zabíjí. Cena vody. Vše o globálním problému nedostatku pitné vody. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/download/pdf/pdfs_369.pdf>.

12. ZAČALOVÁ, P. Rozvojové cíle tisíciletí. [online]. 2013, [cit. 2013-03-30]. Dostupné na internetu: <http://www.rozvojovka.cz/rozvojove-cile-tisicileti>.