„Rozvedená, popravená, zemřela, rozvedená, popravená, přežila.“ – tak nějak by se ve zkratce dal popsat rodinný život anglického krále Jindřicha VIII. Tudora (1491-1547) a jeho šesti manželek.

Anne Boleyn, ctihodná markýza z Pembroku, zaujímá v této řadě příčku číslo dva. Byla to ona, která dokázala pobláznit jednoho z nejmocnějších mužů Evropy takovým způsobem, že se postavil papeži, poštval si proti sobě značnou část tehdejšího světa a málem způsobil válečný konflikt se Španělskem, když odvrhl svou zákonnou manželku, španělskou princeznu Kateřinu Aragonskou.

Jindřich na svou lásku čekal tři roky, než si ji konečně potají vzal. Jistě též díky tomu, že toužebně očekával narození dědice anglické koruny a pokračovatele Tudorovské dynastie. Po narození dcery, budoucí královny Alžběty I., považované za nejlepší královnu Anglie (doba její vlády je zvána „zlatým věkem Anglie“), vášnivý vztah těchto dvou silných osobností neztratil nic ze své intenzity. Ta byla ovšem orientována jiným směrem.

Po několika neúspěšných těhotenstvích se královna stává nepotřebnou, zato touha po mužském následníku trůnu neutuchá. Anna je obviněna z čarodějnictví a cizoložství, jedním z jejích milenců má být i její bratr. Po uvěznění v Toweru je Její Veličenstvo královna Anna Boleynová, matka budoucí „panenské královny“ a jedna z vůdčích osobností anglické reformace, popravena stětím. 

Anna byla temperamentní, ctižádostivá, výřečná a inteligentní. Vychována byla ve Francii, díky čemuž uměla i dobře zpívat, tančit a hrát na hudební nástroje. Potrpěla si na výstřední francouzskou módu, kterou mohla dosytosti obdivovat v dobách svého pobytu u francouzského královského dvora.

Společně s výbušným, egoistickým a záletným anglickým králem Jindřichem tvořili pár, který byl vše, jenom ne nudný. Hádky, pře a výbuchy hněvu byly na denním pořádku. Touha po moci, ctižádost obou partnerů a samozřejmě i politické následky jejich činů, daly vzniknout nespočtu literárních, filmových a seriálových děl.

Ideální téma pro dramatický příběh, plný emocí, intrik a klepů. Ty nejpovedenější z nich a ty, které stojí za pozornost, vám nyní přináším:

Anna Boleynová – Carolly Erickson

(Mistress Anne: The Exceptional Life of Anne Boleyn, 2011, Domino, 248 stran, ČBDB)

Vzestup Anny Boleynové, která se z poměrně nevýznamné šlechtičny stala snad nejproslulejší ze šesti žen anglického krále Jindřicha VIII., býval ve své době připisován jejím údajným čarodějnickým schopnostem. Prý krále očarovala, svedla a přinutila k tomu, aby se rozvedl se svou první manželkou Kateřinou Aragonskou a oženil se namísto toho s ní.

Pravda je ovšem zřejmě trochu jiná. Anna byla vychována u francouzského královského dvora, proslulého uvolněnou morálkou a výstřednostmi všeho druhu. Po svém návratu k anglickému dvoru se stala jednou z Kateřininých dvorních dam a záletný Jindřich si nemohl nevšimnout jejích půvabů a vyzývavé elegance, která ji odlišovala od dívek vychovaných v konzervativní a upjaté Anglii. Zamiloval se do ní a její rodina se bez váhání chopila jedinečné příležitosti.

Boleynovi předpokládali, že se Anna stane na čas Jindřichovou milenkou, a hodlali z toho pro sebe vytěžit maximum. Podcenili však Anninu ctižádost a změněné poměry v královské rodině. Jindřich nepotřeboval pouze milenku, nýbrž novou manželku, která by mu dala dědice. Anna se rozhodla hrát vabank. Tehdy netušila, jak nebezpečnou hru rozehrála a jak zamíchá diplomatickými a politickými kartami na hracím stole tehdejší Evropy. Hrála tvrdě a dosáhla svého, ale pak se karta obrátila a Anna nakonec prohrála vše, dokonce i svůj život (Oficiální anotace).

Pád Anne Boleynové – Alison Weir

(The Lady in the Tower, 2011, BB art, 480 stran, ČBDB)

Renomovaná historička Alison Weirová se v nejnovější knize Pád Anne Boleynové vrací k začátkům své vědecká dráhy. Královně Anně se věnovala v obsáhlých pracích Šest žen Jindřicha VIII. a Jindřich VIII.: Král a dvůr, tentokrát se však soustřeďuje na poslední čtyři měsíce královnina života a vykládá ústřední problém Jindřichova panování, totiž bezpodmínečnou nutnost mužského potomka a dědice trůnu v situaci, kdy nejistá nástupnická práva Tudorovců bez něho nadále hrozila krvavou občanskou válkou. Autorka se věnuje rovněž pronikání protestantismu do Anglie a souvislostem Jindřichovy mezinárodní politiky kolísající mezi spojenectvím s císařem Karlem V., německými protestantskými panovníky a francouzským králem Františkem I. Předností knihy v porovnání s různými filmovými a televizními zpracováními tématiky, je autentičnost vycházející výhradně z interpretace dobových dokumentů, která se úzkostlivě vyhýbá vnášení dnešních představ do světa 16. století.

Uvěznění a poprava královny Anne Boleynové, která byla druhou ženou Jindřicha VIII., v květnu roku 1536 neměly nikdy předtím v anglických dějinách obdobu. Staly se ve své době senzací a dodnes bezmezně fascinují mysl historiků, autorů románů, dramatiků, básníků výtvarníků a filmařů. Annu dovezli do vězení v Toweru 2. května 1536 a už 15. téhož měsíce ji soudili a shledali vinnou z velezrady. K jejím údajným zločinům patřily cizoložství s pěti muži, z nichž jeden byl její vlastní bratr, a zosnování spiknutí, jehož cílem byla králova smrt.

Okolnosti vedoucí k jejímu zatčení zůstávají zahaleny rouškou tajemství. V té souvislosti se vnucují následující otázky: Nařídil Jindřich VIII., který se mezitím Anně odcizil, svému vrchnímu sekretáři Thomasu Cromwellovi, ať zfalšuje důkazy, aby se jí sám mohl zbavit a oženit se s Jane Seymourovou? Nebo soudní proces s Annou a jejími stoupenci zosnoval ze svých vlastních důvodů Cromwell a poté králi předložil přesvědčivé důkazy? Anebo snad Anna byla opravdu vinná, jak to stálo v obžalobě? Nikdy předtím nebyla napsána kniha, která se věnuje výhradně Anninu pádu. Alison Weirová znovu zvážila důkazy, vyvrátila řadu romantických mýtů i populárních představ a ještě jednou vylíčila průběh Annina pádu, přičemž vytvořila dokumentárně bohatě podložený a působivě podrobný portrét posledních dramatických dnů jedné z nejvlivnějších a nejdůležitějších postav anglických dějin (Oficiální anotace).

Dáma v Toweru – Jean Plaidy

(The Lady in the Tower, 2004, Baronet, 392 stran, ČBDB)

Nový román Jean Plaidy, která je známa jako přední anglická spisovatelka historických románů, vypráví o osudu Anny Boleynové, jedné z šesti žen Jindřicha VIII. Příběh vypráví jeho hrdinka v první osobě. Uvězněna v Toweru líčí svou podivuhodnou životní dráhu a přemítá, co mohla udělat jinak, aby unikla osudu, který ji dovedl až na popraviště. Historie vzestupu Anny Boleynové ke slávě se liší od příběhů všech dalších žen anglických dějin. Pro lásku k ní způsobil Jindřich VIII. hluboký rozkol v katolické církvi, popřel autoritu papeže a ustanovil se hlavou anglikánské církve a tím navždy posunul náboženské hranice (Oficiální anotace).

Tudorovci II. – Král bere dámu – Elizabeth Massie, Michael Hirst

(The Tudors, King Takes Queen, 2009, Brána, 336 stran, ČBDB)

Historický román podle druhé řady seriálu Tudorovci (podle scénáře Michaela Hirsta). Děj nás opět zavádí do Anglie za Jindřicha VIII. a jeho druhé manželky Anny Boleynové.

Druhé období vlády Tudorovců zahrnuje období vlády krále Jindřicha VIII., od smrti kardinála Wolseyho v roce 1530, do popravy druhé Jindřichovy ženy Anny Boleynové, k níž došlo v roce 1536. Zatímco Jindřich VIII. nadbíhá svůdné Anně Boleynové a v úsilí dosáhnout rozvodu, se prohlašuje hlavou nové anglikánské církve, jeho vlivní protivníci, včetně sira Thomase Mora a papeže, připravují spiknutí, během kterého chtějí krále svrhnout. Král se však se svými protivníky vypořádává po svém – množstvím poprav a zabavováním majetku –, neváhá dokonce nechat popravit ani svého učitele a přítele Thomase Mora.

Také jeho láska k Anně Boleynové, která se stává, po králově rozvodu s Kateřinou Aragonskou, jeho ženou a královnou Anglie, postupně ochládá, neboť mu Anna neporodila vytouženého syna a dědice trůnu, ale jen dcerku Alžbětu. Na pozadí historických událostí se rozvíjí neuvěřitelný příběh mocného muže, který nakonec zabil svou lásku, své svědomí a víru svého lidu (Oficiální anotace).

Četli jste některou z těchto knih? Nebo znáte lepší? Jak se vám líbí životní osudy královny Anny a anglického krále Jindřicha VIII.? Podělte se v komentářích…

Pokud máte rádi historické příběhy, přečtěte si také článek o teenagerce, která zachránila Francii – Janě z Arku.