Produkce knih, pojednávajících o životě v nejizolovanější zemi na světě, se v posledních několika letech zvýšila. Stále více šťastlivců, kterým se podařilo nelegálně uprchnout z komunistické severní poloviny Korejského poloostrova, posbíralo zbytky odvahy a rozhodlo se podělit s veřejností o své zážitky ze života pod dozorem diktátora Kim Čong-una. Na ty nejzajímavější z nich se teď společně podíváme:

Není co závidět – Obyčejné životy v Severní Koreji – Barbara Demick 

(Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea, Kniha Zlín, 2014, 353 stran, ČBDB)

Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét prezidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zcela zapovězená? Tohle je ale opravdové místo – Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie.

Novinářka Barbara Demicková ve své knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji odhaluje nevídané skutečnosti ze země a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné dělnice milující Kim Ir-Sena víc než svou rodinu a její vzdorovité dcery. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videa.

Kniha popisuje chaos způsobený smrtí Kim Ir-Sena, po němž následoval suverénní nástup jeho syna Kim Čong-Ila, zničující hladomor, na jehož následky zemřelo odhadem dvacet procent populace a vzedmula se vlna ilegálních útěků ze země (Oficiální anotace).

Útek z Tábora 14 – Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji – Blaine Harden

(Escape From Camp 14, Ikar, 2013, 224 stran, ČBDB)

Pracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy a podle odhadů v nich žije v otřesných podmínkách více než dvěstě tisíc lidí.

Sin Tong-hjok (anglická podoba jména Shin Dong-hyuk) se narodil v roce 1982 v Kaechonu, v táboře pro politické vězně, který leží asi 75 kilometrů od Pchjongjangu. Bratři Sinova otce kolaborovali za války s Jihokorejci a za to v severokorejském režimu pykají tři generace celé rodiny, jakožto „zrádci země.“

Protože trpěl po celou dobu svého věznění podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjizvená popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Holeně na obou nohách má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože nezabránily chlapcovu útěku z Tábora 14.

Po svém útěku se Sinovi podařilo najít v opuštěné chatrči starou vojenskou uniformu, díky níž splynul s ostatními stejně nuzně oděnými Severokorejci. Trvalo mu dva roky, než se dostal do Jižní Koreje. V současnosti žije v Kalifornii, kde pracuje jako vyslanec pro organizaci, která bojuje za svobodu v KLDR (Oficiální anotace).

Abych přežila – Můj útěk ze Severní Koreje – Yeonmi Park

(In Order to Live: A North Korean Girl’s Journey to Freedom, Argo, 2015, 310 stran, ČBDB, recenze na knihu)

„Poté, co jsem uprchla ze Severní Koreje, jsem s překvapení zjistila, že pestré květy a zelené jarní výhonky jsou v jiných částech světa symbolem života a obrody. V Severní Koreji je jaro časem smrti. V této roční době už nezbývají žádné zásoby potravin a farmy žádné potraviny neprodukují, protože nové plodiny se teprve sázejí. Na jaře umírá nejvíce lidí hlady. Často jsme se sestrou slýchaly lidi na ulicích, jak procházejí kolem mrtvol a s politováním mumlají: ,Škoda že nevydrželi do léta.‘ Když teď, v dubnu a květnu, cestuju po Americe a Anglii, užívám si nádherné přírody a kochám se jarními květinami. Nezapomínám ale také na doby, kdy jsem sametové zelené kopce proklínala a přála si, aby ty kytky byly z chleba nebo cukru.“

Když bylo Yeonmi třináct, uprchly s matkou a sestrou ze Severní Koreje do Číny. Hnal je strach z komunistického režimu, který právě uvěznil otce rodiny, touha po svobodě, ale také obyčejný hlad. Cestou se jim však ztratila sestra a v Číně na ně čekalo kruté zklamání: Yeonmi s matkou skončily v rukou obchodníků s lidmi. Po dlouhých peripetiích se nakonec vysněné svobody přece jen dočkaly: dorazily do Jižní Korey a dokonce se zde shledaly se ztracenou sestrou. Autobiografický příběh Yeonmi Parkové je fantastickým svědectvím o síle rodinných pout a vyprávěním člověka, který touží nejen po svobodě, ale hlavně po obyčejném slušném životě bez každodenního ponižování a politického vyplachování mozků. Abych přežila je dechberoucím napínavým příběhem, ve kterém nechybí dramatické filmové scény, nečekané zvraty, ale i jemný podvratný humor (Oficiální anotace).

Milovaný vůdce – Můj útěk ze Severní Koreje – Čang Čin-song

(Dear Leader: Poet, Spy, Escapee—A Look Inside North Korea, Computer Press, 2015, 320 stran, ČBDB)

Kniha, která vám dá nahlédnout do zákulisí Severní Koreje. Dosud žádný příslušník severokorejské elity nepopsal tak detailně vnitřní fungování tohoto totalitního státu a jeho propagandistického aparátu. Čang Čin-song měl coby severokorejský oficiální básník báječný život. S potravinovými příděly (i když země procházela těžkým obdobím hladu), s povolením cestovat, s přístupem k přísně cenzurovaným informacím a k samotnému Kim Čong-ilovi se zdálo, že bude mít v Pchjongjangu zajištěn bezstarostný život. Ten měl ovšem vzít rychle za své poté, co se ztratila přísně zakázaná kniha, kterou půjčil svému příteli. Kniha Milovaný vůdce se stala záhy mezinárodním bestsellerem, ve kterém autor zachycuje nejen život v Severní Koreji, ale i svůj neuvěřitelný útěk na svobodu.

„Pozoruhodný příběh o boji o přežití.“ (New York Post)

„Trhák, který změní nazírání světa na tuto záhadnou zemi.“ (Der Spiegel)

Čang Čin-song je bývalý oficiální básník severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Poté, co opustil svou zemi, se stal autorem bestsellerů a žádaným komentátorem se znalostí problematiky Severní Koreje. Obdržel cenu Rex Warner Literary Prize a svoji poezii předčítal během Londýnské kulturní olympiády v roce 2012. Nyní žije v Jižní Koreji a je šéfredaktorem New Focus International, což jsou uznávané internetové stránky, zabývající se Severní Koreou (Oficiální anotace).

Útěk ze Severní Koreje – Skutečný příběh tyrana, který stvořil Severní Koreu, a mladého pilota, který našel cestu na svobodu – Blaine Harden

(The Great Leader and the Fighter Pilot: The True Story of the Tyrant Who Created North Korea and The Young Lieutenant Who Stole His Way to Freedom, CPress, 2016, 312 stran, ČBDB)

Blaine Harden – autor bestseleru Útěk z Tábora 14 – vypráví strhující příběh o vzestupu Kim Ir-sena k moci a o mladém severokorejském stíhači, který se odvážil postavit se mu na odpor. V důsledku vývoje po druhé světové válce uvrhl Kim Ir-sen Severní Koreu do konfliktu se Spojenými státy, zatímco nejmladší stíhací pilot jeho vojenského letectva se pustil do velmi riskantní hry předstírání – a útěku. Jak Kim vyrůstal z role sovětské loutky a měnil se v bohorovného vládce, No Kum-sok předstíral, že svého Velkého vůdce miluje. Ovšem jen do chvíle, kdy sebral sovětské letadlo typu MiG-15 a odletěl s ním na americké letiště v Jižní Koreji. Aniž by tušil, že Američané za tento válečný letoun nabízeli peněžitou odměnu ve výši sto tisíc dolarů (což se v dnešní době rovná téměř jednomu milionu dolarů). Tato krádež – jen několik týdnů po ukončení korejské války v červenci roku 1953 – šokovala tehdejší svět a vyprovokovala Kima ke krvavé odvetě. Na základě dokumentů z čínských a ruských archivů, týkajících se role Maa a Stalina v nejasném vzestupu Kima, i na základě dokumentů zpravodajských služeb Spojených států a dalších vyšetřovacích spisů, předkládá Harden napínavý dobrodružný příběh a zcela nový způsob, jak chápat nejdéle přežívající totalitní stát na světě (Oficiální anotace).

Nejčistší rasa – Jak Severokorejci vidí sami sebe a proč je důležité to vědět – Brian Reynolds Myers

(The Cleanest Race, Ideál, 2013, 242 stran, ČBDB)

V České republice vychází fundovaná publikace o Severní Koreji od známého amerického autora a odborníka na tuto oblast B.R. Myerse. Autor žije již několik let v jihokorejském Pusanu, kde taky přednáší na univerzitě.
Brilantně napsaný text přináší nový pohled na režim v Severní Koreji a odhaluje skutečné příčiny, proč Severokorejci jednají tak, jak jednají. Autor jako představitel západního civilizačního okruhu a myšlení geniálním způsobem dešifruje způsob myšlení, příčiny jednání, hodnotový řebříček a cíle Severokorejských vládních špiček. Tento jedinečný přístup přináší mnohá odhalení a čtenáři tak umožňuje hlubší pochopení situace na Korejském poloostrovu. Součástí textu je 16 stránek barevných obrázků.

Kniha obsahuje taky unikátní přílohu – „Soupis primárních a sekundárních knižních publikací týkajících se KLDR dostupných v českém jazyce“ od Jaroslava Olši jr., českého velvyslance v Soulu.

Pokud jde o Severní Koreu, ty nejdůležitější otázky se nekladou příliš často: Čemu Severokorejci věří? Jak vidí sami sebe a svět okolo? Ano, víme, že v zemi se uplatňuje kult osobnosti, ale to nám samo o sobě mnoho neříká. Kult osobnosti funguje i na Kubě, a přesto Castrův režim zastává ideologii, která se od té pchjongjangské velmi liší. Co je základem tak silně přehnané úcty k severokorejskému vůdci? Jaké je jeho poslání a údajný úděl jeho národa jako celku? Pochopit Korejskou lidově demokratickou republiku (KLDR), máme-li použít její formální název, je možné jedině za pomoci informací tohoto druhu. V této knize chci tedy vysvětlit vládnoucí severokorejskou ideologii či světonázor – tato slova používám zaměnitelně – a ukázat, jak vzdálená je komunismu, konfuciánství a také na obdiv stavěnému učení čučche (Oficiální anotace).

A co vy? Četli jste nějakou knihu o Severní Koreji?