Týdeník Respekt nazval Amerického císaře nejlepší knihou o současné uprchlické krizi. Pozoruhodná kniha rakouského novináře a bývalého redaktora Der Spiegel Martina Pollacka poprvé vyšla už v roce 2010. Se současnou uprchlickou krizí, která zasáhla Evropu, ji tak spojuje jen několik nepřehlédnutelných paralel.

Kniha mapuje vystěhovaleckou vlnu z tehdejšího Haliče (dnešní Polsko a Ukrajina) do Spojených států a Jižní Ameriky. Všudypřítomná chudoba a pronásledování Židů zapříčinilo touhu po lepších životních podmínkách a bezpečnějším životě mnohých Rusínů, Židů, Poláků a Slováků. Kniha nepopisuje pouze pohnuté lidské osudy, ale zaměřuje se i na zločiny proti lidskosti, páchané na uprchlících, s vidinou vlastního prospěchu.

Strach z neznámého, naivní představy o novém, lepším životě ale i nepřátelství původních obyvatel, jsou témata, kterým se kniha nevyhne. Uprchlictví opravdu není problém moderní doby, lidé toužili po lepším životě v každé době.

Americký císař, Martin Pollack, Větrné mlýny, 2014, 384 stran

Život v cizí zemi se může podobat životu v peklu. Turecky se slovo peklo řekne Džehenem. Právě takový název zvolil pro svou knihu slovinský autor Dušan Čater, vítěz prestižní slovinské literární ceny Fabula, pro nejlepší slovinskou povídkovou sbírku roku 2011.

Autor chtěl psát o střetu kultur, o kontaktu s neznámým. Tyto střety nazývá „setkáním mimozemšťanů s pozemšťany.“ Všech šest povídek je situováno do dnešního Slovinska, platnost by ale neztratily nikde jinde na světě.

Kromě zmíněné knihy Džehenem, vyšel v češtině také autorovo autobiograficky laděný román Taťka je zase opilej. Čater napsal také několik knih pro mládež a čtyři monografie, například o Marylin Monroe, Casanovi nebo Oscaru Wilde.

Džehenem, Dušan Čater, Větrné mlýny, 2016, 244 stran

Máša Koganová je vzdělaná (mluví plynně pěti jazyky, studuje na univerzitě, později pracuje jako překladatelka), mladá žena, žijící s přítelem v německém Frankfurtu. Zdánlivě má vše, co by si mohla přát. Kdyby ovšem nebyla dítětem uprchlíků.

Máša se, stejně jako autorka knihy Olga Grjasnova, narodila v Baku (Ázerbájdžán) do rusko-židovské rodiny. Během brutálních nepokojů se celá rodina přestěhovala do Německa. Máša sice vyrostla v Německu, hovoří několika jazyky, je denně v kontaktu s lidmi nejrůznějších národností ale sama se cítí být všude cizinkou.

Rus je ten, kdo miluje břízy je prvotinou Olgy Grjasnové, která krátce po vydání způsobila v Německu zemětřesení. Kniha je označována za jeden z nejdůležitějších románů mladé německé literatury za posledních deset let. Prodalo se několik desítek tisíc výtisků a kniha byla přeložena do několika jazyků.

Rus je ten, kdo miluje břízy, Olga Grjasnova, Větrné mlýny, 2016, 288 stran

https://www.instagram.com/p/BOm9NIfhOf_/