V prvním odstavci tohoto článku, jsem plánovala ve stručnosti nastínit děj celosvětového bestselleru Padesát odstínů šedi. Racionálnější část mého mozku mi ale říká, že je to zbytečné. Každý, kdo se pohybuje v knižním světě, tuto knihu dávno zaznamenal. Dle wikipedie dosáhly, v červnu roku 2015, celosvětové prodeje tohoto erotického románu závratného čísla 125 miliónů.
Zahnání únavy, potlačení spánku, lepší paměť a spousta dalších účinků, které se občas hodí každému z nás. Ať jsme student ve zkouškovém období, vrcholný manager, pilot, nebo uchazeč o prestižní místo v nadnárodní společnosti. Mezi nejčastější stimulanty, které nás dokáží ve vhodnou chvíli povzbudit a vzpružit, patří káva nebo čokoláda. Řekneme si, že tyto dvě látky nejsou nijak lidskému zdraví škodlivé. Dnešní doba už si ale žádá výsledky, které nestačí označit za dobré. Dnešní úspěšný člověk musí být vynikající, vždy dokonale soustředěný, nesmí se nechat vyvést z míry nepříjemnými okolnostmi. To vše vyžaduje spoustu energie. Když už nezabírá zmíněná káva, čokoláda nebo několik energetických nápojů, přichází čas na něco „ostřejšího“. Něco, co skutečně splní svůj účel.
Téměř ve všech případech se rodiče cítí vinni za ztrátu svého milovaného potomka. Tento pocit vnáší do této nepochopitelné situace zrnko vysvětlení. Pocit viny mohou zažívat i sourozenci zmizelého dítěte. Mohou se domnívat, že důvod, proč si jich rodiče nyní tolik nevšímají, je trest, za jejich údajnou vinu za zmizení sourozence. Je proto nezbytné, aby si se sourozenci zmizelého dítěte o tomto někdo promluvil. Pokud toho rodiče nejsou schopni, měli by nastoupit na řadu ostatní blízcí příbuzní.
